Martin Štverák

Rozhovor s Kosťou Trofimenkem – Jak vypadá život námořníka

práce námořníkamartinstverak.cz oblouk

Kosťo, můžeš říct čtenářům odkud pocházíš? A jaký je rozdíl v klimatických podmínkách v Česku a v Murmansku? Neumím si vůbec představit, jaké je to žít za severním polárním kruhem.

Pocházím z města Murmansk. Ve své podstatě je to „mladé“ město, letos 5. října slavilo 100 leté výročí. V době 2.světové války bylo město během bombardování kompletně zničeno. Žádná stavba nezůstala stát. Proto zde nejsou žádné architektonické památky. Murmansk – je největší nezamrzající přístav na světě za polárním kruhem. A také jedno z největších měst v těchto zeměpisných šířkách. Je to dáno tím, že zde končí teplý Golfský proud, proto moře v zimě nezamrzá. Podnebí je velmi vlhké. Příroda se velice liší od Česka – dřeviny zde nepřevyšují výšku 2-3 metrů. Dřeviny rostou jen mezi horami. Tyto hory jsou označovány jako „sopky“ . Na sopkách nerostou žádné dřeviny.

příroda v okolí města Murmansk

Nicméně hlavní rozdíl je v tom, že zde není klasický den – noc, ale je zde polární den a polární noc. V létě slunce nezapadá a v zimě se slunce neukazuje na horizontu. Sníh začne padat v říjnu a leží zde až do května. Jsou zde velice silné větry – to co se v Česku nazývá hurikán, tak v Murmansku je to prostě jen špatné počasí – silný vítr. Ještě jeden rozdíl života na severu: v zimě lze na obloze často spatřit polární zář. Pro turisty je to něco úžasného, ale místní tomuto jevu vůbec nevěnují pozornost. Přibližně 200 km jižně od Murmanska začínají hory Chibiny. Jsou velice krásné, ale nebezpečné. Každoročně umírá několik turistů pod lavinami sněhu nebo zabloudí v horách. 

Murmanská oblast je průmyslovým regionem. Velký přístav, těžba užitečných nerostů, atomová elektrárna, vojenská základna Severní námořní flotily, základna atomové flotily i velký rybářský přístav. Velká část je neosídlena, jelikož se tam nachází tundra, sopky, anebo hory.

Tvoje práce je u nás v Česku trochu netradiční, můžeš popsat co je tvým zaměstnáním?

Pracuji jako lodní inženýr – mechanik. V mé práci se vytratilo veškeré romantiky, jak je to obvykle zaznamenáno ve filmech i v knihách. V současné době loď nestojí v přístavu několik dní, tak jako tomu bylo dříve. Dnes nakládka nebo vykládka nákladu zabere několik hodin, jen výjimečně 1-2 dny v nepřetržitém provozu. V tomto čase je posádka zaneprázdněna, není dost volného času na to, aby se někam mohlo na delší dobu odjet či se projít. Cena za práci jednoho tankeru nevelké velikosti (3000 – 5000 tun nákladu) – je přibližně 5 tis. EUR za den, proto si společnost nemůže dovolit přestávku v práci nebo pomalou vykládku. I když je vše automatizováno, tak posádka musí kontrolovat veškeré procesy.

loď v přístavu

Dalším faktorem je bezpečnost všech operací, hlavně nákladu. Havárie na lodi se stávají zřídka, ale pokud se stanou, je zaručeno, že se jistě havárie objeví ve zprávách kvůli velkým škodám na přírodě i lidech. Například tanker, který převáží chemikálie, na kterém zrovna pracuji, patří mezi ty menší. Pojme okolo 4000 tun kapalných chemických látek. Může to být jakýkoliv nebezpečný náklad – toxický, výbušný.

Poslední dobou jsme například převáželi koncentrovanou kyselinu sírovou. „A teď si představ co by se stalo při havárii, kdyby se třeba jen čtvrtina nákladu vylila do moře…“ Dosud jsem hovořil o malém tankeru, ale jsou i mnohem větší tankery například ty, které pojmou až 100 tis. tun a více nákladu. Proto je vždy hlavním faktorem bezpečnost. Na lodi se věnuješ práci přibližně 8–10 hodin denně. V každém případě musíš být připraven i na 24 hodinovou pracovní dobu. Jestli se stane něco závažného na lodi, tak krom posádky nikdo nepomůže.

Často cestuješ v rámci svého zaměstnání na dobu několika měsíců. Jak lze tento životní styl sloučit s rodinným životem?

Je to možné! Dnes pracuji podle systému 2/2 – tzn.: 2 měsíce pracuji a poté mám 2 měsíce volna. Sice nejsem doma dva měsíce, ale poté co se vrátím můžu veškerý čas věnovat rodině a nemusím myslet další 2 měsíce na práci. Dříve to bylo horší. Pracoval jsem 6 měsíců a později 4 v jednom kuse. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že člověk, který se vrátí z moře po šestiměsíční plavbě (kontraktu) – není vůbec v „pořádku“. Je těžké se adaptovat. Dokonce i tvá rodina si po půl roce tvé nepřítomnosti odvykne na tvou společnost. Proto si nyní velice vážím svého současného zaměstnavatele, protože u něj mám velmi dobrý harmonogram (2/2).

lední mědvědi

Můžeš čtenářům přiblížit, jak vypadá tvůj typický pracovní den na moři?

Snídaně 7:30–8:00 ( kuchař chystá každému co má rád, vajíčka, kaši atd.) Během snídaně není dovoleno hovořit o práci. Je to malá tradice naší lodi :-). Poté se spouštím do strojovny, kde sleduji na počítači všechny parametry. Vzápětí jdu projít celou strojovnu a sám kontroluji práci motoru a dalších mechanismů. Prověřím osobně, jestli je vše v pořádku – nedůvěřuji počítačům. A poté začíná pracovní den. Pokud se nic neporouchalo, tak se každodenně dělá „planning maintance“, který je nutný pro každý mechanismus. Pro představu: tak jak je potřeba pravidelně u automobilu měnit olej, filtry atd, tak to samé platí i pro lodě. S tím rozdílem, že těch mechanismů je u lodí mnohem více. 

Je zde velmi mnoho papírování: objednávání náhradních dílů, výpočet spotřeby oleje i paliva. Naše malá loď spotřebuje 10 tun paliva denně. Umíš si představit kolik stojí tuna dieselového paliva? Proto je nutná důkladná evidence. Dále následuje vyplnění deníků: směnový deník (v něm se uvádí každodenně všechny parametry motorů a hlavních systémů). Oil record book – deník evidence veškeré „znečištěné vody“, která se v zákonem daném množství může vypouštět přes speciální zařízení do moře. Poslední deník je nejdůležitější. Za případné nepravdivé zápisy o množství vypuštěné „znečištěné“ vody hrozí pokuta nebo vězení. Oběd je ve 12:00 a to pro všechny společně.

Po jídle přichází velmi příjemný čas – nejlepší tradice světového námořnictva – „ admirálská hodinka“. Je možné se prospat do 13:00, poté se opět pouštíme do práce, která setrvává do 17:00.

lodě v přístavu

Pokud nemáme neodkladnou či důležitou práci, je možné pracovní dobu ukončit. V takovém případě je večeře v 18:00, samozřejmě společná se všemi důstojníky, s živými hovory, vtipy apod. Často po večeři pijeme pivo nebo víno. Avšak to je velké tajemství, konzumace alkoholu je prakticky ve všech společnostech zakázána. Myslím si ale, že to není dobře – člověk se složitěji seznamuje, přátelí, hůře pracuje s cizími lidmi různého věku i různé národnosti.

To ovšem nepochopí nikdo z „bossů“, sedících v kanceláři. Pokud je pěkné počasí, je možné si večer společně posedět na „ monkey deck“ – horní otevřené palubě. Opálit se, popít pivo. Veselí jsou na naší lodi zejména Filipínci, obvykle večer zpívají karaoke – je to jejich národní tradice. Takto to u nás chodí v poklidný den, za dobrého počasí a když se nic nekazí. Při bouřce nebo při nějaké závadě je všechno jinak.

Jaké místa jsi navštívil v rámci tvého zaměstnání? Máš nějaký volný čas, když jste v přístavu?

Čtyři roky jsem pracoval na atomovém ledoborci. Za tu dobu jsem byl téměř na celé Arktidě. Na Severním pólu jsem byl 11 krát (každé léto jsme tam vozili turisty). Poté jsem pracoval na různých lodí a byl téměř pořád na cestách. Jednodušší je říct kde jsem nebyl – Japonsko, Nový Zéland a Čína. Pracovat na lodi a cestovat jen tak pro radost jsou dvě úplně odlišné věci. I když mám občas v přístavu čas, obvykle nechodím do města, ale jdu spát a to z toho důvodu, že jsem unavený anebo vím, že mě zítra bude čekat těžký den.

turisté na Severním pólu

Často cestuješ, myslím si, že vedeš hodně zajímavý život. Umíš si představit, že bys pracoval někde v továrně a byl bys každý den doma?

Už jsem to zkoušel, ale nelíbilo se mi to. Zdá se mi, že člověk, který pracuje od 9:00 do 17:00 někde v kanceláři a má dovolenou jen jedenkrát za rok, ve finále prožije s rodinou méně času než já. Tím více to platí o velkých městech, kde cestou do práce člověk ztrácí 1-2 hodiny denně. 

písečná pláž

Zažil jsi někdy na moři nějakou nebezpečnou situaci? 

Bohužel ano, a to několikrát. Během posledních let byl nejhorší tajfun Vipa – rok 2013. Tehdy jsem pracoval na lodi v Tichém oceánu, když jsme se ocitli přímo v centru onoho tajfunu. Díky tomu, že naše loď byla velkým tankerem (45 tis. tun) vše skončilo v pořádku. Mnoho věcí bylo na palubě zničeno, ale na štěstí nic důležitého. Tři dny byly vlny vysoké 12 – 13 metrů, bylo to velice nepříjemné.

tajfun

Co děláte na lodi, když máte volný čas? Na FB jsem viděl, že si někdy zaplavete v moři nebo že se opalujete i na palubě :-).

Ano, někdy si můžeš připadat jako turista na okružní lodi :-), ale to se stává jen občas. Naposledy nám to tak vyšlo (i počasí), když jsme pracovali ve Středozemním moři. Teď letím na loď do Anglie – myslím, že tam se nám opalovat nepodaří :-). Volný čas – to jsou například filmy (často sledujeme společně s kolegy), mnoho kolegů hraje počítačové hry. Také je tu menší posilovna, kde člověk může cvičit na strojích a trenažerech… A to je vše! Nic víc.

Papua-Nová Guinea

Věřím, že se v přístavech potkáváte se zajímavými lidmi různých národností. Jaká národnost pro tebe byla nejvíce zajímavá?

Jsou to Australané. Jsou to lidé, kteří žijí na druhé planetě! Velmi těžko se to popisuje, protože jsou po všech stránkách jiní – jinak žijí, myslí a jejich celkový pohled na život se také liší.

Z vlastní zkušenosti víš jaké to je žít v Murmansku a v Česku. Je něco co ti tady chybí? Co nemůžeš v ČR zažít?

Bohužel v Česku není moře. A to neříkám proto, že jsem námořník, ale proto, že přímořská města mají své osobité kouzlo. Proto se s rodinou snažíme každoročně strávit alespoň jednu dovolenou u moře, a to ve Španělsku a v Itálii.

Kosťo, děkuji ti za rozhovor.

LINKA6K

Konstantin Trofimenko

Konstantin Trofimenko se narodil na Dálném severu Ruska, ve městě Murmansk. V tomto městě vystudoval speciální Mořskou školu, poté byl přijat na Mořskou akademii Admirála Makarova v Sankt Petěrburgu. Školu zakončil v roce 2002 a od té doby pracoval jako inženýr – mechanik na různých typech lodí – atomový ledoborec, loď na převoz banánů, loď na převoz suchých nákladů, ropný tanker, tanker na převoz chemikálií.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..