Martin Štverák

Rozhovor s Olegem Martirosyanem – O práci horského průvodce na Kavkaze

příroda Kavkazu

martinstverak.cz oblouk

Ahoj Olegu, můžeš říct čtenářům, jakou prací se zabýváš na Severním Kavkaze, a co tě tam přivedlo? Proč zrovna Kavkaz?

S mými kamarády i spolupracovníky organizujeme i provádíme nezávislé turistické pochody, ale i tábory pro děti a lidi staršího věku, stejně tak i pro začínající turisty. Také organizujeme převoz turistických skupin po všech klíčových místech na severním Kavkaze. V létě to jsou pravidelně skupiny pěších turistů, alpinistů nebo prostých rekreantů. V zimě jsou to turistické skupiny lyžařů, freeriderů, ski-alpinistů a všech dalších zde neuvedených.

Proč Kavkaz? No je to blízko. Já žiji ve Stavropolu a dopravit se autem například do Archyzu trvá přibližně čtyři hodiny. Za druhé Kavkaz je neuvěřitelně překrásný. Myslím, že je těžké zůstat lhostejný k těmto místům a pobývat tu jen jednou. A za třetí dělám to co se mi líbí ze všeho nejvíce, setkávám se zajímavými lidmi, jak z řad turistů tak i z místních Kavkazanů. Cítím, že jsem na svém místě, copak tohle není štěstí?

převoz turistů po Kavkazu

Pro mnoho lidí u nás je Severní Kavkaz spojen s neklidnou oblastí s častými zásahy bezpečnostních složek proti teroristům. Tak nějak tuto oblast představují média. Severní Kavkaz je samozřejmě rozsáhlá oblast s několika administrativními rajóny. Jak vnímáš bezpečnostní situaci ty z pohledu člověka, který žije blízko Kavkazu a pracuje v turistickém ruchu? Musí být cestovatelé opatrní například při cestě do Dagestánu, Čečenska, Ingušetie, Severní Osetie, Kabardino – Balkárie, Karačajevsko – Čerkéska apod?

Za prvé taková je už úloha médií – soustředit vnímání lidí na určité události a prezentovat tuto událost ve prospěch vlastníků těchto světových médií. Terorismus je dnes tématem číslo jedna na celém světě. Je zvláštní, že tato otázka vzniká, když už je tomu více jak deset let co válka v Čečensku skončila. Z vlastního hlediska můžu říct, že Čečensko, Ingušetie i Dagestán nejsou tolik populárními turistickými lokalitami. Nevýznamně je to svázáno s problémy bezpečnosti, spíše nepřítomností mimořádných turistických objektů. Co se týká Karačajevsko – Čerkéska, Kabardino – Balkárie i Severní Osetie – které jsou našimi prioritními směry, můžu vyzdvihnout mimořádnou dobrosrdečnost, dále také pohostinnost ze strany místních obyvatel k turistům, plnou bezpečnost na trasách, ale i v místech odpočinku.

kavkaz

Kolik klientů jsi už provedl po Kavkaze a jak dlouho se věnuješ této činnosti?

Mně se moc nelíbí slovo „klienti“ ve vztahu k mým turistům (směje se). Samozřejmě, že je to moje práce a také za ní dostávám peníze. V celém období co se této činnosti věnuji se často stávám dobrým přítelem. Obracejí se ke mně lidé opakovaně. Je jim se mnou dobře a mně je zase na oplátku příjemné pracovat se známými lidmi. A se slovem „klient“ je šířena pouhá komerce. A to se nás netýká, natož tak Kavkazu. Naplno se této činnosti věnuji přibližně deset let. Je velmi obtížné říct kolik turistů jsem provedl. Můžu říct jen to, že jich bylo velmi hodně.

Pro člověka sedícího v kanceláří nebo pracujícího někde v továrně může vypadat profese horského průvodce velice zajímavě či poutavě. Co se ti líbí na této činnosti a jaké jsou nevýhody této práce?

Já sám jsem pracoval v kanceláři i v továrně. Můžu říct, že má současná práce v horském turismu je mnohem zajímavější i produktivnější, jak po stránce materiální, tak i morální. Mimo tyto přínosy dostáváme ještě hromadu pozitivních emocí díky kontaktu s lidmi. Narážíte na mnoho jedinečných a zajímavých lidí s velmi zajímavými zájmy a aktivitami. Je velice pěkné sledovat během pochodu, jak se z úplně cizích lidí stane sjednocený tým – ve své podstatě je to pedagogika i psychologie zároveň. Je to velice pozitivní ve všech směrech. Z nevýhod mohu uvést psychickou únavu z nabitého programu, když musíte vysvětlovat neustále to samé různým lidem. Ale to jsou jen maličkosti, které se rychle zapomínají a způsobí nemálo diskomfortu.

oleg-s-konem

Se kterými národnostmi se během své práce setkáváš nejčastěji a jak jsou staří tví klienti?

Hlavně jsou to Rusové, samozřejmě i místní, Karačajevci, Balkárci. A to z toho důvodu, že Severní Kavkaz není nejpopulárnějším místem pro turismus cizinců. Nicméně jsou ale i výjimky. Na Elbrusu například můžete potkat kohokoliv: Němce, Poláky, Italy. Jednou jsem se setkal dokonce i s velkou dobrosrdečnou íránskou rodinou. Francouzští kluci – freerideři, jsou častými hosty u nás v Archyzu. Naše dveře jsou otevřeny všem zájemcům a my pracujeme na tom, aby jich bylo stále více. Co se týče věku, tak se setkáváme s různě starými lidmi. U nás jsou tůry i pro rodiče s dětmi od šesti let. Obracejí se na nás i starší lidé nad 70 let, kteří s námi jdou do hor a ukazují nám i sobě jakými jsou borci (hrdiny).

turistika pro děti na Kavkaze

Zažil jsi někdy v horách nějakou krizovou situaci?

Rozumí se, že krizové situace byly. Pravděpodobně není zkušeného člověka, který by během své práce i života nezažil nějakou těžkou chvíli. Všechno je to o osobních zkušenostech. Co se týče práce s turisty, chodíme po už známých propracovaných trasách kde je vše připraveno, což je zárukou našeho bezpečného treku. Samozřejmě ale pro mnoho nezkušených lidí mohou být součástí pochodu i hrůzné momenty například při prudké změně počasí nebo deště, který trvá několik dní (usmívá se). Proto jsme průvodci, abychom zajišťovali maximálně komfortní pobyt pro lidi ve volné přírodě.

Můžeš v krátkosti popsat, jak vypadá tvůj pracovní den?

Například u horského pochodu přibližně takto: budíček v 8-9 hodin ráno, potom snídaně, balení tábora a odchod na trasu. Po 2-4 hodinách chůze s pravidelnými přestávkami (frekvence přestávek závisí od složení skupiny), oběd (složený většinou ze suchého sortimentu: chleby, čokoláda, sušené ovoce i čaj). Poté ještě 2-4 hodiny pochodu a připravujeme tábor na nocování. Příprava večeře, čaje, dlouhé rozhovory u ohně a spánek. Takové je přibližné rozložení dne.

Často slyšíme o negativních dopadech na hojně navštěvované lokality. Co si ty o tom myslíš? Vnímáš také negativní dopady turistického ruchu v okolí hory Elbrus?

Samozřejmě takové problémy jsou. Vzhledem k velkému rozsahu a divokosti mnohých rajónů Kavkazu se největší množství odpadu nachází v blízkosti horských vesnic i středisek. Hlavním důvodem není turistika, spíše je to nedostatek kvalitní infrastruktury pro centralizovaný svoz komunálního odpadu. I když cesty a všechno kolem je pro svoz připraveno. Dalším bodem jsou samostatní turisté, kteří se vydávají na dlouhé pochody. Svoje odpadky buď spálí na trase pochodu a nebo je nesou do konečného bodu. Pak tady jsou lidé vyjíždějící autem na pikniky. V blízkosti silnic a vesnic po sobě zanechávají nepořádek, nehledě na to, že je pro ně uklízení odpadků mnohem jednodušší než pro turisty v horách.

Tohle je bohužel paradox ruského národa. Co se týče Elbrusu, tak tam je tento problém hodně viditelný. Vzhledem k velké popularitě této hory, zejména jižní trasy, skalnaté hřebeny a ledovce jsou pokryté odpadky: prázdné plynové kartuše, plechovky atd. Bohužel je ještě stále hodně nezodpovědných turistů, kteří si myslí, že odhozením jedné plechovky nic nezkazí. Samozřejmě se tato situace řeší, ale sami víte… V sezóně je tam velice mnoho lidí.

elbrus

Věřím, že práce horského průvodce potřebuje hodně fyzických i psychických sil. Odkud čerpáš energii? Jaké jsou tvoje zájmy a čemu se věnuješ mimo práci horského průvodce?

Ano, mám mnoho různých zájmů. Víš kde horští průvodci většinou odpočívají? – V horách (směje se). A je to pravda. Vždy je zajímavé projít se tam kde chci já, nacházet nová místa. Samozřejmostí je trénink mezi sezónami i pochody kvůli udržení formy: proběhnutí, kolo. Velice rád čtu knihy různých žánrů. V zimě se na prvním místě věnuji sjezdovému lyžování a v létě motocyklu. Život je překrásný, vždycky rád objevuji pro mě nové a zajímavé činnosti. Například jsem se nedávno věnoval raftingu.

relax-v-horach

Olegu znáš nějakou legendu o Elbrusu?

Jé těch je hodně! Je to srdce Kavkazu. Národy Kavkazu uctívaly tuto horu už od nepaměti. Například: “Kde myslíš, že byl Prométheus přikován ke skále?“ Jednu svou oblíbenou legendu ti nyní povyprávím:

Vysoko pod nebesy u samého vrcholu hory Mingi-Tau (jedno ze jmen hory Elbrus) leží obrovský kámen. Na tom kameni sedí stařec se sněhově bílými vousy až na zem. Jeho tělo je shrbené, vyschlé a na hlavě má celkem sedm vlasů. Červené oči mu plápolají jak žhavé uhlíky. Na prstech u rukou i nohou mu rostou dlouhé nehty. Na krku ho tíží těžký řetěz a má spoutané ruce i nohy. Staříka střeží zlí džinové. Každý den na horu přiletí hladový orel a vyklove trpícímu srdce a játra. Během noci vnitřnosti znovu vyrostou a na zítra se vše opakuje znovu. Tak se stále trápí starý muž na svém kameni.

Jednou se na něco zeptá stařec svých strážných džinů: roste na zemi rákos, rodí se jehňata? Rákos roste a jehňata se rodí – odpovídají stráže. Pak ten stařec ze sebe zoufale trhá okovy. Hory se třesou od jeho úsilí. Články řetězu (okovy) se bouchají navzájem jeden o druhý. Létají blesky, jiskry a přes rokliny zaznívají zvuky hromu. Starcův dech se mění ve vítr a jeho slzy stékají do nížin, které se stávají řekami proudícími do řeky Baksan.

V podstatě prostá legenda znázorňující zuřivé počasí na Elbruse. Za takového počasí si představuji onoho starce.

zimni-kavkaz

A poslední dotaz na závěr: Jaké místa na Severním Kavkaze bys doporučil k návštěvě?

Karačejevo – Čerkésko, Kabardino – Balkaria. Konkrétně: Prielbruse, Archyz, Teberda, Dombaj. Já bych doporučil začínat poznávat Kavkaz z těchto oblastí. Zde najdete překrásné hory, nádherné řeky i jezera, termální prameny a mnoho dalšího.

Takže: Vítejte na prosluněném pohostinném Kavkazu!

Děkuji ti Olegu za rozhovor.

LINKA6K

13718795_10204726457880430_7530253973541523513_n

Oleg Martirosyan – žije v ruském městě Stavropol, které se nachází nedaleko Kavkazu. Oleg se ve svém životě věnuje tomu co ho nejvíce baví a naplňuje. Pracuje v turistickém ruchu jako horský průvodce. Během své práce má tak možnost být v kontaktu s nádhernou přírodou Kavkazu a setkávat se se zajímavými lidmi jak z řad turistů tak i z řad místních obyvatel. Žije aktivním životním stylem a rád zkouší nové věci.

Oleg Martirosyan na sociálních sítích

osobní profil na Instagramu: https://www.instagram.com/ailazainboxru/

osobní profil na Facebooku: https://www.facebook.com/oleg.martirosyan.3

Případné dotazy můžete zanechat v komentáři.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *